::diycore_net
31. 08. 2010, 10:57:23
Výstava fotografií J. P. Witkina v Domě umění: http://bit.ly/dkmv9H #brno
::diycore_net
30. 08. 2010, 19:35:56
Fúze roku, Die Antwoord + Aphex Twin na LED Festu: http://youtu.be/hSe03Dsh7Y4
::diycore_net
30. 08. 2010, 16:24:42
RT @fullmoonmag: David Eugene Edwards v They Shoot Music, Dont They: http://fb.me/yFKO2HG3
::diycore_net
30. 08. 2010, 13:26:53
Tuto stredu v Galerii Art vernisaz Tomase Pridala Well Done Walt Disney + vystoupeni Pacicky: http://bit.ly/cyTCfC #brno
::diycore_net
27. 08. 2010, 15:11:38
Znáte Angels in America? http://bit.ly/bhNFEy
britské listy
:: Holky kluci kamaradi lasky... (o Full Moon)
www.kyeo.net
Nesly se různé hlasy. Že Aran Epochal (Adam Nenadál, Gnu) sólově nikdy nevydá dlouhou desku a bude střílet jen splity s vyvolenými. Taky se nesly hlasy, tvrdící opak. Ať už půjde o vyjádření vztahu k malým vinylům, o zásadový koncept nebo o fámy, jisté je, že jsou tu tři malá splitka z dílny Silver Rocket a ty nastolují směr, rozšiřují bitevní pole.
Netušil jsem, že jeden z konstruktérů SRR má hudební choutky mimo Gnu, proto bylo překvapením, když jsem narazil na jeho myspace profil. Řeknete si umírněná verze domovské kapely. Taky si řeknete: kolik lidí osloví tohle podzimní basové matiné? Mají SRR opravdu vstřícné publikum, jak doufám? Všechno, na co jste se báli zeptat, zůstane utajeno. Splitko je málo, chci víc.
Na dvouhlavém formátu se songy navzájem konfrontují a Aran moc dobře věděl, proč první kolaborace bude právě s Torrem (Wollongong). Když dáte dva podobné songy, budou se přebíjet, jakmile ustřelíte stylově moc daleko, do úzka otevřený posluchač nezareaguje. Jenže tihle dva se dobře znají a vědí, jak pracují.
Malej život obsahuje všechno, co obdivuju na Gnu: úspornost, tlak, text. Basová figura se dokola opakuje, jako když krouháš kovový zelí, tlumený zpěv pomalu sází: „z malejch dnů / z malejch dnů se skládá / malej život / odkládám co se hroutí / malej život / tikot strojů který řídíš / cvrkot práce kterou šidíš / malej život“. Takhle položená črta má ostrý hrany a nutí. A když to vypadá, že se nic dalšího nestane, vystřelí dechy. Malej příběh, velký věci
Torr coby Unkilled Worker vystupuje nepoměrně déle, s kytarou a sám se kovbojsky roztahuje na pódiu už pár let. Song Illusion of Nation je z těch, co zaujmou, zneklidní a podmaní. Rozeznělý elektronický (?) motiv, co se blejská na hladině podvědomí a vytváří prostor pro zpěv, teskně hučí tmavý témbr Torrův, odhodlaný, a kolem rozhazuje cákance elektrické kytary, až youngovsky osudové. Neobyčejná, krásná balada krajiny, která vede za smrtí.
Vyrovnaný vztah, oxymorón.

Ona se mi honí hlavou strašná spousta věcí. Aspoň je tam teda cítím, svině jedny, musí tam být. A trůní tomu takový zvláštní neurčitý pocit, že bych měl něco dělat - cokoliv, třeba najít si stálou práci... Nebo se neožrat, když mám jít na pohovor k ní. Nereálné. No, tak se aspoň ožrat míň, abych dokázal kontrolovat svoje činy. Nicméně ta práce byla stejně kapitalistický mor, tak jsem za to ve výsledku rád. Kapitalisti, ti jsou ze všeho nejhorší, ty potvory vám vlezou všude. A mají přitom úsměv přes půl tváře a zhoubnou touhu po penězích a vlastním mercedesu. A úplně nejhorší je, že ty svině jsou i v hudbě. Občas to slyším, kecy o prosazení, asertivitě a světské slávě. Jako ono je to normální, takový pocit je asi v každém z nás, ale jsou určité hranice, za který se nechodí. Jinak, já mám dvě kapely. Bohužel jim věnuju míň času, než by si zasloužily (a to mám přitom v plánu si založit asi ještě tucet dalších). Nemám vlastní aparát a na koncertech prochlastám většinou chlast nejen sobě, ale i zbytku kapely. Nicméně přes to všechno se kdoví proč zdá, že mě mají ti kluci docela rádi. A za to jsem rád a takhle mně to úplně stačí. „Ať žije portugalský král!"
Wojciech (have.to.be.distanced)
žánr: nosie/post-rock/experimental
země: Hungary
data: 09th and26th of September
žánr: grindcore
země: germany
data: 19. - 22.9.2010
žánr: hc-punk
země: USA
data: 05th - 28th of november 2010